Home » Autentické příběhy » Jsem Dokonalý !? A k čemu ti to je ?

Jsem Dokonalý !? A k čemu ti to je ?

Dneska bych se rád zamyslel nad slovíčkem dokonalost, které jsem na posledním mužském kruhu zaslechl a řekl jsem si, jaké to je děsivé snažit se být ve všem dokonalý a pokud nejsem, tak co, mohu to udělat ? Co když udělám chybu ? Co to je za tyranizátora v nás ? Však mají to malé děti ?

Ještě ty mimoškolní děti umí malovat, tancovat, zpívat, nebo si to alespoň myslí a hlavně to dělají. Když jsem s čímkoliv začínal, nebyl jsem v tom dokonalý. Říká se, že mistr vzejde člověka v jakémkoliv oboru po 10 000 hodinách – trénování určité dovedností. Pokud člověk rozloží do aktivit i jiné věci, aby žil v rovnováze, tak se udává nějakých 10 let!

Jak zpíval na začátku své kariéry Karel Gott ? Jak vypadal na začátku posilování/herectví Arnold Schwarzenegger ? Jak úspěšní podnikatelé ? Úspěšní podnikatelé někteří z nich párkrát zbankrotovali, zadlužili se, když jsem viděl Pavla Říhu – jednoho z nejlepších českých infopodnikatelů, tak jeho začátky byly otřesné, na videa se nedalo koukat a teď vydělává 16 000kč/denně a mluví před tisícovkami lidí 🙂

Když jsem začínal v čemkoliv, tak vše, co bylo nové, tak nějakou dobu trvalo. První fotografie byly děsné a teď ? Dříve to bylo bez jakéhokoliv cítění fotografického a „technické“ vybavenosti. Bohužel (bohudík:)) už nemám jedny z prvních fotek, ale zkuste si představit svou návštěvu zoo, kdy všechny zvířata umístíte doprostřed záběru na širokoúhlý objektiv a cvaknete na automatiku, tak nějak tak .)

Dokonalost…

Co vnímám jako děsivé u vnitřním nedostatku po dokonalosti je, že neděláme věci, protože v nich nejsme dokonalí. Strach z toho, že bychom nebyli dokonalí. Strach z nepřijetí druhých, což se asi dříve stávalo. Ze selhání, odmítnutí, bolesti. Vnímám to jako podvědomé brzdičky, které nám brání žít život naplno. Vždyť kdo je dokonalý ? Život je cesta a někdo je dál v uvědomění, v nějakých dovednostech a někdo naopak má víc načteno, ale méně zrealizováno. Líbí se mi film Forrest Gump, kdy je vidět, že člověk s nízkým IQ, ale vysokým EQ (emoční inteligence) dokázal na cokoliv sáhl „uspět“. Ale byl to film, nikdo tam neviděl tu vytrvalost Forresta, to jak šel do věcích a výsledek nemusel být vidět hned.

Život na nás nečeká, je nesmírně rychlý. Proto vyzkoušejte dělat věci tak, jak Vy chcete. Hrát hru podle sebe. Ano hru. Dělat malé kroky ze zóny pohodlí. Z dokonalosti, pokud tímto smrádkem oplýváte. Udělejte něco, co Vám přijde nedokonalé. Připravte si básničku a zarecitujte ji před druhými. Vytvořte článek/video. Zasmějte se sobě a své dokonalosti. Zatancujte si v práci na písničku „nedokonale“. Řekněte vtip „nedokonale“. Udělejte cokoliv čím jen naboříte program dokonalosti. Je to jen vir 🙂 Anebo jen vylezte z té zóny pohodlí. Zdravte lidi na ulici, zeptejte se jich na otázku, co Vás zajímá, tancujte, smějte se nahlas, běžte jinou cestou, než jste zvyklí, dejte si jinou večeři, jinou restauraci, řekněte si o víc peněz…

Postupně budete mít větší kuráž do větších věcí. 

PROJEKCE DOKONALOSTI 

Tohle je má zkušenost. Než jsem si tohle uvědomil, tak Vám řeknu, že život se sebou nebyl jednoduchý (balvan projekce dokonalosti byl velký!). Od malinka jsem vnímal, že kolem mne krom televize nebylo moc inspirace v dospělé lidské říši. Postupem času na základce jsem uviděl vzor muže. Měl jsem chuť jej sledovat, jak se chová v určitých situacích… ááá přistižen při nečem (chybě), co není dle mého Světa jako vzor mužeskončil. Uzavřené srdce vůči němu. Potom jsem samozřejmě hledal další vzor – v podnikání (finanční nezávislost), ve vztazích, ve vyrovnanosti, ve zdraví… Objevil jsem úspěšné podnikatele, pěkné vztahy, energické lidi a nějak jsem vždy dospěl do bodu, kdy jsem na nich našel nějakou chybičku – sice měli peníze, ale vztah s partnerkou už nebyl tak inspirativní, sice měli peníze, partnerku a dělali zajímavé činnosti, ale chování vůči zaměstnancům nebylo tak super, atd.

Většinou to bylo podle stejného mustru, něčím, co bych si přál z jejich chování a dovedností vidět u sebe mě očarovalo a postupně jak jsem je poznával a viděl jejich chyby, tak jsem vůči nim uzavíral své srdce.

Tohle je začarovaný kruh, který kdybych nerozklíčoval, tak žiju dodnes.

Nejhorší vnímám na chuti po DOKONALOSTI, bylo to, že jsem uzavíral srdce vůči svým chybám a bál se jít potom do akce znovu. A když jsem chtěl jít, tak vnitřní pocit, zase to nedokážu, neuspěju… Bylo to energeticky složité. A druhá věc, že jsem uzavíral srdce i vůči druhým lidem a jejich chybám.

Co to vypovídá o mne ?

UDĚLÁM CHYBU – BIČ NA SEBE = NEMOHU SI DOVOLIT DĚLAT CHYBY…

Nejhorší, co vnímám je, že jsem byl TVRDÝ na sebe. Za malinkou chybu jsem se vnitřně bičoval, takhle přeci nevypadá vzor. A já přeci chci být vzor, né jako tatínek… Tohle nééé. To si posral! áááá. BIČ…

Když jsem přišel z Vision questu, tak mi průvodce výcviku říkal, že ze mě cítí daleko větší pokoru HLAVNĚ k sobě. Dokonalost z mého pojetí je i dost velký bič vůči tomu, abych už někde byl, někým byl. Nespokojenost se sebou samým v tom bodě, kde jsem.

Díky výcviku, který jsem prošel minulý rok a tento rok jej vedu jako asistent jsem si uvědomil, že každý vzor má nějakou „vážnou“ vadu, že jsme jen lidé a žijeme/vyrůstáme v tomto systému, který nás nějakým způsobem formuje.

Share Button

Více článků na stejné téma :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Name *
Email *
Website