Tělo nás DOKÁŽE SKVĚLE UPOZORNIT, že takhle už dál nejde pokračovat. To, co se děje v naší hlavě, prostředí či na našem mikrobiálním prostředí není únosné. Ať už někdo leje do sebe den za dnem nekvalitní palivo/potravu a přejídá se… Ať už se bojí o sebe v budoucnosti či neustále nemůže opustit minulost. Nebo si dělá starosti se svou nemocí, či…

Budu s Vámi sdílet tři osobní příběhy.

První se odehrával v roce 2015, kdy jsem bydlel u lesa ve vysoké nadmořské výšce, pil dobrou vodu, jedl kvalitní a lehkou stravu, meditoval, cvičil s vlastní váhou těla a byl nemocný. Narazil jsem na tzv. psychosomatiku, což znamená, že naše tělo stůně na základě psychiky. Dávalo mi to smysl, ale v té době jsem nějak nerozuměl tomu, jak funguje lidská mysl. Takže jsem viděl jako jediné řešení, začít se nějak hýbat ve svém životě, protože ze strachu jsem setrvával v takovém režimu, kdy jsem moc nenásledoval nápady, které mě táhly. Což by nevadilo, ale já se tím dost trápil a byl na sebe naštvaný. Bolest zubů, jak jsem se dočetl v knize znamenala, že nemohu něco SKOUSNOUT. Když jsem se dál ptal, co nemohu ve svém ŽIVOTĚ skousnout ? Napadalo mě jediné, sebe. že nedělám tady to a tamto… HNED JSEM ZAČAL DĚLAT MASIVNÍ AKCE a měnit své OKOLNOSTI, protože jsem věřil, že to mi udělá dobře. Udělalo.

Druhý příběh byl podobným. Tentokrát to nebyla bolest zubů, ale nechuť, únava a obrovské nasrání až takové, že jsem nechtěl nikoho vidět. Byl jsem naštván na sebe. Jediné na co jsem se zmohl bylo civět do zdi několik hodin a pak jít do vany. To už jsem dělal spousty technik osobního rozvoje a jedna z nich byla dynamická meditace – tedy meditace v pohybu, kdy u toho křičíte a vydáváte jakékoliv emoce, až přejdete do zklidnění. Rozhodl jsem se dělat dynamické meditace každý den. Přibližně 3.den mi něco v hlavě „bouchlo“. Něco se změnilo. Můj pocit se změnil. Stále jsem byl unaveným, ale něco bylo jinak. Najednou mi lidé nevadily. Najednou jsem mohl jít do společnosti. Ani vůči sobě jsem nebyl už naštvaný. Tenhle druhý příběh je o tom, že jsem nemusel MĚNIT OKOLNOSTI, abych se nějak uvnitř cítil dobře. Ale co byla ta SKUTEČNÁ ZMĚNA, která způsobila to, že jsem už nebyl naštvaný na sebe ? Na druhé ? ZDE ve VIDEU o tom mluvím.

A třetí příběh vypráví o tom, že už jsem nedělal techniky, aby se zlepšilo mé prožívání. Už jsem vycházel z toho, že je se mnou vše v pořádku. Systém šlape výborně, když do něj nezasahuji. Už jsem si uvědomoval principy, které stojí za vytvářením naší zkušenosti. Avšak mé tělo mi dalo varovný signál, že není vše ok. Osypalo se červenou vyrážkou. Nesvědilo to, tak přeci jsou důležitější věci na řešení. Nechal jsem to být, po půl roce postupně vyrážka přibývala. A když jsem už druhý měsíc se snažil své řemeslo kouče přetavit v byznys, tak se mnou většina klientů přestala spolupracovat. Okolnosti na draka a já si uvědomil, že se někam ženu, honím se síťovkou za motýlama (lidmi) a přitom mě láká dělat to jinak, dávat lidem hodnotu a motýli k sobě nechat přilétnout. Skrze webinář s Billem Pettitem jsem si uvědomil, že minulost už neřeším, nehodnotím už také to, že se věci nedějí tak, jak si přeji, ale že ze strachu se honím sem a tam. Takže neustále řeším, co budu dělat, tedy budoucnost. jestli budu mít klienty nebo ne, Jestli…… že jsem vlastně furt zaměřen na výsledek a jak to dopadne ? Něco jsem si uvědomil a má hlava se zklidnila, což je nejkrásnější část koučování, kdy si lidé sami pro sebe uvědomují nové věci a zklidňují se. Najednou problémy začínají mizet a tam, kde byly zdi, začínají být možnosti. Pochopil jsem, že to NENÍ ZDRAVÉ „mlátit se kladivem do hlavy“ (pomyslně)!!! A neustále roztáčet kolečko, jestli v budoucnu budu mít dost peněz. Nemusel jsem běžet a získat klienty, nemusel jsem začít pracovat a rychle něco urvat… tím nechci říkat, že máte sedět na místě a čekat až sestoupí něco z nebe… Ale chci tím říct, že NEMUSÍTE MĚNIT OKOLNOSTI, NĚCO SE SEBOU DĚLAT, ALE ŽE JE TU CESTA POROZUMĚNÍ, jak lidská mysl funguje. Kupodivu se mé tělo začalo uzdravovat samo, protože přestalo být v režimu o PŘEŽITÍ. Pořád vyrážka je, ale zdá se mi, že ubývá.

a proto bych ty z Vás, kteří chcete mít méně STRESU v životě a k věcem přistupovat s větší lehkostí a pohodou POZVAL k jednodušší cestě.

6.6 se koná v Praze celodenní konference s Billem Petitem, člověkem, který se věnuje své praxi 50 let a přistupuje k lidem díky porozumění lidské mysli. Sám Bill se uzdravil s klinické deprese Bude řeč o MYSLI = MOZKU = TĚLO a následnému chování.

ZDE se můžete podívat na video – webinář s Billem.

ZDE si můžete pořídit lístky na Billovu celodenní přednášku.

Ještě vidíte obrázek dole, to je John El-Mokadem, který trpěl celých dlouhých 7 let únavovým syndromem a popisovali s Karen DiMarco, že my fungujeme jako nádoba a naše myšlení dokáže udělat to, že jsme děravou nádobou, pokud budeme používat různé bylinky, zdravou stravu, cvičení, relaxace, půsty, atd. tak jelikož „nemáme“ vyřešenou příčinu, tak stále budeme mít symptomy nemoci, protože jsme nezacelily díry. Já v prvním i druhém případě jsem byl naštván na sebe, v prvním případě fungovala akce (přestal jsem přemýšlet) a v druhém případě jsem se také navrátil k tomu, co jsem dělal, ale až potom, co jsem byl v pohodě. Ve třetím případě se systém opět dostal ze stavu o přežití do pohody. Je to velmi individuální, jak jsem psal ze začátku videa. Neznám lepší cestu, než pochopit někde uvnitř sebe, co se děje – jak fungujeme, potom to přirozeně přestaneme následovat, to co doteď jsme si činili. Hodně z nás si myslí, že nemoc je něco špatného, přitom to je pomocník, který nám řekne, takhle to dál nejde, zkus to jinak. Tento článek byl manifestací, jak jsem to dříve řešil. Nevinně jsem vždy používal svou psychiku tak, jak není zdrávo. ZDE video s EL-Mokademem a Karen.

Share Button

Více článků na stejné téma :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *