Oni nevědí, co činí…

Napsal jsem pod vlákno ohledně očkování, nechť najdeme SOUCIT vůči druhým, že nevědí, co činí.

Když jsem byl mladší, často jsem bojoval. Ať už ve své mysli (což se mi občas daří i teď), tak proti věcem, kteří mi blízcí lidé dělali. Nebyly to žádné kruté věci. Milovali mě. Ale všiml jsem si, že byli naučení také nějakým způsobem řešit situace. Když jsem se choval dle nich „nevhodně“, zasáhli. Když už nevěděli co se mnou, byli tam výhrůžky, tlak, tresty. Někdy tam byla ODMĚNA, pokud se budu chovat hezky, tak jak oni uznají. Zasloužím si odměnu. Pokud né, bude trest.

Když jsem si přečetl článek o tom, že člověk, který se nechá očkovat, tak bude moci získat telefon a jiné věci. A člověk, který nenechá, bude mít více věcí omezených od cestování, kina po restaurace a jiná místa. Tak není moc rozdílu, co se týče výchovy dětí a vedení státu.

Nojo, jsme tak naučení. Tak jak bychom mohli reagovat jinak? A když nechtějí poslouchat, dáme jim tvrdší trest. Ok, dejte.

My Vás budeme pořád MILOVAT.

Není to tentokrát vzdor, naštvání, či zlost.

Nejde být naštvaný na někoho, kdo nevidí, co činí

Zastaralé struktury v podobě cukru a biče, v podobě nátlaku nefungují. V podobě strachu také nefungují.

Je třeba nového VĚDOMÍ. Nebojujme, posilujeme tím ODPOR a ODPOR SÍLÍ. Jakmile je více ODPORU, je třeba jej někde VENTILOVAT.

A v této VÁLCE není proti KOMU BOJOVAT. Ego proti Egu? To známe natisícekrát. Obhajovat svou pravdu, své názory, snažit se na někoho tlačit nás neposune směrem k lásce.

Tu pravou svobodu nám nemůže nikdo vzít. Nejde to i kdyby se rozkrájeli a svědectví vězňů, kteří ve vězení nalezli svobodu. Sami sebe, to dokazuje.

Místo boje POROZUMĚNÍ.

Porozumění, které nás vede k soucitu. Vím, že to není snadné, ale zkuste naslouchat. Člověk, který nemá soucit je vždycky zahleděn jen do svého myšlenkového šumu. Do svých příběhů o nespravedlnosti, naštvání, různých emocí… Jakmile šum odejde, můžeme vidět věci jasněji. To, co se tady děje je v pořádku. Protože oni nevědí, co činí. Oni jsou naprosto polapení svým ŠUMEM. Šumem svého strachu. Ze kterého vidí jen jednu cestu. Jim ta cesta dává smysl. Oni jej uviděli.

Místo tlaku, místo cukru a biče. Je tu nová cesta. Cesta POROZUMĚNÍ. Lidé, pokud něčemu porozumí. Dává jim smysl to dělat. Lidé ani děti nejsou ovce. Jsou to lidé s rozumem a srdcem. Každý jeden člověk.

Nemusíme se jich bát. Ale můžeme jim říci s láskou, že to nechceme a neuděláme. Je to naše Právo. Je to náš život.

Stačí si všimnout, že každý člověk dělá to nejlepší vzhledem tomu, co mu myšlenky našeptávají. A je jedno, jestli to je maminka, která se snaží s křikem, aby dítě šlo spát a vyhrožuje mu. Je jedno, jestli to je vládní příslušník, kterému dává smysl, aby všichni byly očkování a bylo po covidu. Není rozdílu, každý děláme to nejlepší vzhledem k myšlení, které nám dává naprostý smysl.

Nejde milovat někoho, komu nevěříme, koho proklínáme a věříme, že je to zloduch, který to s námi myslí špatně. Ovšem každého jednoho z nás je podstata stejná. Láska a čisté vědomí.

Nevěříte? Nevadí, není cílem Vás přesvědčit, ale ukázat to málo, co jsem pro sebe objevil.

I ty můžeš objevovat, jak život je krásný s koučem nebo bez. Jsem tu pro tebe na 60min. zdarma.

S Láskou, kouč Jirka

Share Button

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *