Ufff, ještě, že už je dovolená. To si odfrkneme od toho všeho koloběhu povinností. Slyším většinu z Vás až sem 🙂

Nedávno jsem četl zajímavé vlákno lidí se snahou o podnikání. Často se tam vyskytovalo slovíčko, že jsou někteří rádi, že s podnikáním skoncovali. Že už s tím měly více starostí, než radostí. Selhání a už se jen tak nechtějí znovu odevzdat takové nejistotě. Stresu, nepříjemnostem.

V roce 2016 jsem měl tu možnost coby distributor zelených potravin si zažít jaké to je dostat se do apatie vůči lidem, aktivitám. Bylo to tak silné odpojení a nechuť.

Jediné, k čemu mě to táhlo bylo civění do zdi, koupeli a mladému ječmenu, který jsem intuitivně začal pít ve větších dávkách a tehdy jsem se sebou dělal dynamické meditace. Potěš pánbůh za to tehdy 🙂


Během tří dnů jsem začal opět „normálně“ fungovat.

Všiml jsem si zpětně, že mladý ječmen obsahuje látku, která stimuluje hormon štěstí (ale co je na tom pravdy nevím:-)). A při dynamických meditacích mi hodně jel samo-náser na sebe. JAKOBY spousty myšlenek „nasranosti“ a „nepříčetnosti“, že nedělám to, co jsem si řekl jelo v pozadí. Jak možná Víte, psycho-somatika se neříká jen tak…

Hodně jsem tou dobou vnímal sám sebe skrze činnost, aniž bych si to uvědomoval. Což znamenalo NEDĚLÁM = NEJSEM. NEDĚLÁM = NEŠŤASTNÝ. Ztotožnění se s činností natolik, že ODMĚNA = LÁSKA. ODMĚNA = JSEM DOBREJ. NENÍ ODMĚNA = NEJSEM DOBREJ.

V té době jsem byl moc rád za dynamické meditace, protože to byl pro mě způsob, jak odhodit něco, co jsem si vědomě neuvědomoval. Teď vidím, že není co odhazovat, stačí si uvědomit tu ILUZI všech těch nesmyslů, které se mi tam točí a VIDĚT JEJICH PODSTATU. Přechodnost, vymyšlenost…

ALE KDYŽ MY JSME SE NAUČILI „nevědomky“, že to prožívání je spojené s činnostmi. ŽE NEMŮŽU BÝT ŠŤASTNÝ jen tak. Jasně, je třeba jít VĚCI DĚLAT, aby bylo na chleba. Ale to, jak moc jsem šťastný, nešťastný, vystresovaný, pln starostí není SPOJENÉ ani trochu s VNĚJŠÍM SVĚTEM, TVORBOU, MÍROU AKTIVIT, KONÁNÍM…

Zní to děsivě, ale toto jsou neviditelné KONCEPTY, které vidím při koučování za slovy a činy druhých. Já si ODVODIL (nevědomě a zcela nevinně) svoji hodnotu od toho, co dělám – tedy jsem. Takových konceptů máme 100vky, některé nám slouží, jiné naopak.

Bylo to něco naučeného a nefunkčního. Nikdo se nerodí s tím, že by v kočáru musel něco vykonávat, aby byl. Děti přirozeně jsou. Nic nedělají a samotná přítomnost nás imponuje. Tím nechci říkat, nic nedělejme a jen buďme. Ale SPOJOVAT SI ŠTĚSTÍ, SPOKOJENOST jako výsledek AKTIVIT, které za den udělám je jen nevinně naučená látka. Čím hlouběji si toho všimneme, že TO, CO DĚLÁM NENÍ SPOJENÉ SE ŠTĚSTÍM, s mojí sebehodnotou… Tím to má úžasné benefity v tom, že nemusím nahánět klienty(štěstí), peníze(štěstí), aktivity(štěstí), sám sebe(abych byl) …. protože nic z toho POCIT NENESE.

No a pokud není odrazem toho, co děláme POCIT. Tak v tom nenajdeme ani zmíněný stres. Ale každému z nás se to děje, že jsme občas lapení do pocitů, které se tváří jako realita…

Čím více je řešíme, tím jsou REÁLnější.

Chceš vyzkoušet nezávazných 60min. s koučem zdarma? Napiš

Share Button

Více článků na stejné téma :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *